Chci tábořit ve zvláště chráněném území

V řadě zvláště chráněných území jsou zakázány či limitovány činnosti související s tábořením. Omezení jsou následující:

Národní přírodní rezervace – zákaz vstupu mimo značené cesty, zákaz táboření a rozdělávání ohňů mimo místa vyhrazená
Chráněná krajinná oblast – zákaz táboření a rozdělávání ohňů mimo místa vyhrazená
Národní parky – zákaz vstupu mimo značené trasy v klidovém území parku (se zákonnými výjimkami, které se nevztahují na širokou veřejnost), mimo zastavěná území obcí a zastavitelné plochy obcí zákaz tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená
Ostatní zvláště chráněná území – zpravidla bez zákazu, pokud nedochází k překryvu s územím se zákazem, nicméně uplatní se obecné limity zákazu území poškodit a způsobit v něm změny

V některých maloplošných zvláště chráněných územích, ve kterých zákonný zákaz není, může být omezení táboření či pro něj nutných vstupů dáno v bližších ochranných podmínkách. Tuto informaci naleznete prostřednictvím vyhledávání vyhlašovací dokumentace daného území v digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody. Podmínky v národních parcích jsou dále upravené v § 16a-16d Zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen „ZOPK“) a v návštěvních řádech národních parků.

Tábořením se rozumí pouze přespávání pod přístřeškem (např. stan, celta, apod.) nebo hromadné či vícedenní přespávání na stejném místě. Naproti tomu jednorázové individuální přespání bez přístřešku je tzv. bivakováním, na které se zákaz táboření nevztahuje. V některých případech je však zakázané i jakékoliv nocování (např. v Národním parku České Švýcarsko).

Rozděláváním ohně se rozumí zakládání nebo udržování otevřeného ohně v přímém kontaktu topeniště se zemským povrchem. Rozděláváním ohně není kouření, používání plynových vařičů nebo přenosných grilů apod.

Co vše potřebuji?

Výjimku dle § 43 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen „ZOPK“). Případně můžete požádat o souhlas s vyhrazením, resp. vyhrazení ze strany orgánu ochrany přírody, pokud by mělo jít o lokalitu, kde byste rádi táboření legalizovali dlouhodobě a i pro ostatní.
V případě, že je činnost vázána na souhlas v bližších ochranných podmínkách, potřebujete dále souhlas s činností vymezenou v bližších ochranných podmínkách dle § 44 odst. 3  ZOPK.
Upozorňujeme, že výjimka ani jiný povolující akt orgánu ochrany přírody nenahrazuje souhlas vlastníka pozemku.

V jakém území se mám obracet na AOPK ČR?

AOPK ČR je k této životní situaci na úseku ochrany přírody příslušná ve svém území, tedy kdekoliv na území chráněných krajinných oblastí vyjma CHKO Labské pískovce a CHKO Šumava a dále kdekoliv na území národních kategorií maloplošných zvláště chráněných územích (národní přírodní rezervace, národní přírodní památka) a jejich ochranných pásem mimo národní parky a vojenské újezdy.

V ostatních územích najdete detailnější informace na Portálu občana:

  • Služba S366 - Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněném území
  • Služba S7512 - Souhlas k činnostem a zásahům podle zákona a podle bližších ochranných podmínek zvláště chráněného území

Náležitosti žádosti

Výjimku či souhlas vydává AOPK ČR pouze na žádost, stejně tak provádí vyhrazení místa. V žádosti musí být uvedeno:

  • vaše úplná identifikace - jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jiná adresa pro doručování, resp. jméno, IČO a adresa sídla, žádáte-li jako podnikatel,
  • plná moc, pokud se necháváte zastupovat,
  • označení AOPK ČR, jakožto orgánu ochrany přírody, který žádáte,
  • musí z ní být patrné, o co přesně žádáte (výjimka dle § 43 odst. 1 ZOPK, souhlas dle § 44 odst. 3 ZOPK),
  • musí v ní být dostatečně specifikován záměr (lokalita, termín, délka a četnost; v případě žádosti o souhlas s vyhrazením musí být mj. uvedeno jakým způsobem chcete vyhrazení provést),
  • váš podpis.

Dokumenty

Vzor žádosti

Žádost lze poslat poštou, podat ústně do protokolu nebo zaslat prostřednictvím datové schránky.